Na začátku je potřeba uvést zásadní událost, která doprovázela toto velmi atraktivní utkání. Konkrétně mám na mysli zcela nevídanou kulisu, jež málem přesahovala návštěvnost hokejového Kladna bez Jaromíra Jágra. Jinými slovy: na dnešní zápas se dostavil kromě hráčů Grast A i kompletní realizační tým v čele s ikonou kladenského stolního tenisu, Josefem Plachým. Ovšem dva automobily, v kterých přijel hostující tým, působil v obležení našich tří přítomných týmu jako tichý společník :D. A samozřejmě i atmosféra a nevídaná podpora dříňského zázemí, jež vyburcovala jinak podprůměrné Céčko k obdivuhodným výkonům.

Ale teď už k samotnému zápasu…

Je nutné podotknout, že ačkoliv se obě dříňské dvojice spolu teprve vzájemně sehrávají, není náhodou, že první bod vybojovali Starý s Kasíkem. Ti se štěstím zdolali velmi silnou dvojici Š & Š. Nicméně v druhé čtyřhře se podobný úspěch bohužel nekonal, i když v prvním setu se zdálo, že půjde o velmi vyrovnaný boj. Následující sety Valenta s Ekrtem bez zaváhání ukončili a zařídili shodné bodové skóre. Souboj dvojic zahájil Kasík s Valentou. Kdo čekal akční souboj plný závratných úderů, musel utřít slzu. Ano, než se míček stačil pod tíhou Valentových topspinů zahřát, podával Kasíkovi ruku se suverénní grimasou typu: „Se dalo čekat“ :D. Na druhém stole panovala víceméně shodná situace. Starý působil stejně bezradně jako Kasík a naopak Valenta nemohl vyčíst svému spoluhráči jedinou výtku. Úvod utkání nepodpořil ani Černý, jež předvedl shodný výkon jako jeho spoluhráči a to cenných 0:3. Naději přinesl Zdeněk Čítek, který jako před 40 lety dokázal, že hlava a chop, dokáže porazit hráče topspinového typu jako je Šeršeň. Opět se ale ukázalo, že spíše než s Čítkem, měl Šeršeň problémy se svou psychikou. Ve výsledku musím za tým Céčka poděkovat za krok, který vedl k usazení Šeršeně na „trestnou lavici“ :D. A to ze dvou důvodů. Prvním důvodem bylo, že se nám bez těžkého soupeře hrálo lépe a tím závažnějším důvodem byla pohoda, která doprovázela celé utkání. Jinými slovy nemuseli jsme se bát, koho trefí pálka vržena ke stropu od tohoto temperamentního borce. No dost legrace :D. Legraci Céčku vzápětí zkazil opět Valenta, ten si pinknul pár míčků s Jirkou, který následně zkroušený odcházel na lavičku. Zanedlouho po něm následoval i Černý, kterému Ekrt také nadělil „vajíčko“. Zajímavým utkáním z pohledu diváka byl duel Čítka se Švejdou, jenž zdůrazňoval technickou hru. Je vcelku zvláštní, že ačkoliv oba využívají nechutnosti travnatého potahu, míčky od potahů lítaly z valné většiny z normálních potahů. Po hezkém zápasu se radoval z výhry Čítek. Na druhém stole se odehrál vcelku rychlý zápas mezi čerstvou krví Vavřincem a horkou krví Kasíkem. Kasík se po výprasku od Valenty namotivoval k výkonu, na který nenašel Vavřinec odpověď a Céčko se opět vidělo v lepším světle. Mezitím Valenta opět neztratil set ani proti Černému. Zápas, který sledovala celé publikum bez mrknutí oka, se stal mezi juniorem Ekrtem a seniorem Čítkem. Utkání se chlubilo pěti sety. První z nich vyhrál Čítek, ovšem po cenných radách „grasťáckého managementu“ přestal Ekrt „papat“ Čítkovi pověstné servisy a ujal se vedení 2:1. To by ale nebyl bojovník Čítek, kdyby nedal vše do čtvrtého setu. Ten vyhrál, jenže na úkor svých fyzických sil. Ty už vypověděly a Ekrt využil chytrých úderů. Výsledek zápasu tak nahrál do karet Grastu. V psychologickém thrilleru se proti sobě postavili Kasík s Ekrtem. Toto utkání rozhodly detaily, které byly v podobě železné psychiky Kasíka, a proto se nakonec radoval z výhry.  O velice pohledné utkání se postarali přátelští rivalové Kasík se Švejdou. Kasík začal velmi slušně a zanedlouho se postaral o vedení 2:0. Jenže co předvedl Švejda ve třetím dějství, bylo něco, na co Kasík nebyl zcela připraven, a proto hladce podlehl. Ovšem po regenerační pauze nakonec šťastně  Kasík vybojoval bod pro svůj tým. O cenný bod se postaral Starý, jenž „ubil“ méně zkušeného Vavřince. O neuvěřitelně napínavé drama se postarala dvojice Černý, Vavřinec. Ti nenechali na fanoušcích nit suchou. Po nevydařeném úvodním setu se Černý probudil k brutálním smečům, na které soupeř nenašel odpověď. Nicméně Černý rád přispívá k předčasným infarktům. Z obavy z vítězství se stáhl a nechal iniciativu na velmi slušně hrajícím Vavřincovi. Ten se šance chopil a vyrovnal stav na 2:2. Ovšem pod otřásajícím plným domem, našel v sobě Černý formu, která vyústila ve vítězství. K remíze potřebovala Dříň jeden ze dvou zápasů. První zápas výborně začal svou drtivou obrano-útočnou hrou Starý. Po vyhraném prvním setu se kalkulovalo mnohem lépe, jenže Jiří chtěl nechat senzaci na Čítkovi. Za stavu 1:1 se dech všech přítomných zastavil za stavu 10:10. Nicméně číslovka 10 zůstala na straně Starého a poslední krůček v podobě posledního setu Švejda udělal bez výraznějších problémů. Proto se všechny oči v sále zaměřily na létající míček na stole číslo 2. Zde se jednalo o velmi zajímavý a nervózní zápas. Prvním setem Čítek deklasoval do té doby skvěle hrajícího Valentu. Ovšem po užitečných radách Valentu polila svěcená voda a Čítka ve velmi vyrovnaném setu porazil. Valenta byl na koni a Čítek nemohl najít recept na jeho jedovaté top spiny, kombinované s dobře umístěnými kraťasy. To vyústilo k prohranému setu. I přes hlasité povzbuzování a tleskání se ovšem Čítek už nezmohl na obrat a statečně prohrál s Valentou 3:1.

Trochu jsem to rozepsal, aby každý věděl, jak to bylo výborné utkání.

Sokol Dříň C x Grast A 8 x 10